Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů (SSSaNNS), novodobá inkvizice, má zhruba 15 členů (jsou to teologové, akademici, psychologové, sociologové, novináři).
Jaká je jejich motivace?
Jde buď o finanční podporu, nebo potřebu se realizovat v oboru religiozity. Hlavní reprezentanti společnosti jsou absolventi studia teologie, tedy jednoznačně zaměření a ovlivnění křesťanstvím a zainteresovaní v jiných oblastech, než je čistě akademická sféra.
Teologové, kteří likvidují konkurenci
Přesto se v médiích prezentují jako nezávislí experti a poskytují posudky nejen pro Ministerstvo vnitra (které deklaruje jejich výhradní spolupráci na svých webových stránkách (odkaz) , ale také pro soudy a další státní instituce. Střet zájmů je tady více než zřejmý.
Kdo jsou?
Vedoucím SSSaNNS je doc. ThDr. Ivan Odilo Štampach (*1946 ), nejvíce aktivní je mluvčí doc. Zdeněk Vojtíšek, Th.D. (*1963), dlouhodobě zásadní je také MUDr. Prokop Remeš (*1952). Mezi méně významné členy patří dále např. doc. Aleš Opatrný, Th.D. (*1944), doc. Pavel Hošek, Th.D. (* 1973) nebo Mgr. Zuzana Škodova (* 1977) působící na Slovensku. V minulosti hrál v SSSaNNS významnou roli také doc. Tomáš Novotný, ten ale ze své funkce odstoupil.
doc. PhDr. Zdeněk Vojtíšek Th.D.
Prof. Zdeněk Nešpor ve své práci „Jaké náboženství?“ pro Sociologický ústav Akademie věd ČR považuje publikaci Zdenka Vojtíška a Tomáše Novotného za základní orientaci nových náboženských hnutí z roku 1994 jako „pohled antikultovní hnutí, kdy je vědecký popis tohoto jevu nebezpečně smíšený se svým teologickým soudcem.“ Byl posuzován jako „problematický diskurs“, který navíc prosazují organizace, které založil pan Vojtíšek.
Zdeněk Vojtíšek často vyhledává média, aby se vyjádřil k otázce nových náboženských hnutí, které jsou pak většinou černobílé označovány jako „nebezpečné nebo nejasné, z nichž by normální osoba měla být ostražitá“. Takovému celospolečenskému vnímání podle religionisty prof. Dušana Luzného právě „vliv Společnosti pro studium sekt a nových náboženských hnutí významně přispěl.“ Ve své zprávě ke Sbírce sociologického ústavu Akademie věd České republiky popisuje, že Vojtíškův negativní postoj k novým náboženským hnutím „je založen na antikultovních argumentech“.
doc. ThDr. Ivan Odilo Štampach
Je členem expertního panelu Rady vlády ČR pro výzkum, inovace a rozvoj. Je také exkomunikovaným členem dominikánského řádu katolické církve. Je politicky a společensky aktivní (vůdce kandidátky Strany Zelených pro kraj Pardubice). Vybíráme z recenze Jana Blaska z Masarykovy univerzity (In: Sacra, str. 120-125, 2008,6.) na jeho knihu Přehled náboženství (Portál, 2008):
„Štampach ve svých úvahách téměř všude nevychází z jakýchkoli věrohodných argumentů. Jeho tvrzení mají příliš často charakter klišé… Dokonce přechází do ideologické angažovanosti: „Od náboženství je očekáváno, že poskytne profesionální zázemí pro represi náboženských skupin označených jako sekty. „(strana 181). Pokud čtenář požaduje nějaké vědecky relevantní důvody, bude zklamán, protože neexistují… Autor by mohl odpovědět na otázky jako „Kdo má právo nebo pravomoci, aby určil, co je a co není sekta?“ Nebo „V čem je zájem represe?“ A jaké jsou jeho očekávání od jiných věd? Očekává například od sociologů, že poskytnou profesionální zázemí pro potlačení všech sociálních jevů označených za zlo?“
MUDr. Mgr. Prokop Remeš
Je gynekolog z Psychiatrické léčebny v Bohnicích, kde od roku 1992 vedl psychoterapeutické skupiny hagioterapie (léčba biblickými příběhy) při léčbě závislostí na látkách. Je prezidentem Společnosti pro hagioterapii a pastorační medicínu a Psychoterapeutického oddělení České křesťanské akademie.
Lidové noviny, 31. 05. 1997
„Sekty jsou totalitní skupiny s obrovským pokušením zneužívat moc a vysokým rizikem psychického rozpadu v důsledku praktikování palety psychotechniky. Ale na druhé straně sekty představují primární stupeň spirituality. Je lepší být mormon než alkoholik, je lepší být Jehovista než vrah.“