Působením antikultovního hnutí, konkrétně Společnosti pro studium sekt a nových náboženských směrů, se zabývá Bakalářská práce Andrey Noskové, studentky filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Celou práci najdete na tomto odkazu.
https://is.muni.cz/th/217330/ff_b/Bakalarska_prace.pdf
Zde jsou některé myšlenky z této analýzy:
Anti-kultovní hnutí již od počátku disponovalo vlastní, specifickou ideologií. Bromley a Shupe popisují jednotlivé kroky, kterými většinou při argumentaci postupovalo. …
Autoři této koncepce dále popisují zvláštní slovník, který slouží ideologii anti-kultovní hnutí. Centrálními pojmy jsou právě „brainwashing“, „kulty“ (sekty) a také „děti“ ve smyslu členů hnutí, kteří jsou v bezmocné situaci. Postupem času anti-kultovní hnutí začalo „nálepkovat“ těmito termíny aktivity celé řady skupin. Tato kampaň už byla poměrně vzdálená původnímu plánu zachraňování mládeže a získala spíše rysy obrany individuálnosti. Označila za podvratné skupiny celou řadu kvazi-náboženských terapií (est, Scientologie), konzervativních křesťanských církví, ale i kvazi-náboženských korporací (multi-levelové korporace jako Amway či Mary Kay). Výsledkem bylo, že např. pojem „kult“ se stal poněkud mlhavým.
Nová náboženská hnutí proto bývají antikultovním hnutím pojmenována jako kulty, sekty, para-náboženské, kvazi-náboženské, pseudo-náboženské skupiny, nebo jiným způsobem, jehož cílem je skupiny zdiskreditovat. V tomto dualistickém pojetí je „náboženské“ pojímáno jako „kryjící se“ se světem a uznávající svobodu myšlení, zatímco kulty mají zcela „nenáboženské“ cíle a jsou založeny vždy na násilí, donucení, psychické manipulaci a odloučení.
Východiskem pro analýzu bude hypotéza, že Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů je skupinou, která v České republice reprezentuje diskurz popsaný výše jako anti-kultovní.
Za typické projevy anti-kultovního diskurzu jsou považovány:
– označování skupin nové a alternativní religiozity za „destruktivní kulty“, „nebezpečné sekty“ a „totalitní hnutí“,
– popisování role členů těchto skupin jako pasivních jedinců, kteří byli zmanipulováni (aplikace modelu brainwashingu) či posednuti (náboženská argumentace) a je jim bráněno v odchodu,
– vytrhávání jevů z kontextu, popisy bez opory v teoretické a metodologické základně, využívání neověřených informací,
– přílišné zobecňování a zjednodušování, bulvarizace, emotivně zabarvené hodnocení (např. zesměšňování), zdánlivě vědecká terminologie,
– dualistické vnímání problematiky, stylizování se do role soudce, který o tomto rozdělení rozhoduje, popř. zdůrazňování nepřípustnosti hnutí z hlediska náboženského, nárokování si pravdy,
– záměr varovat před nebezpečím (psychickým či duševním) a angažovanost v nápravě stavu věcí.
Oproti tomu se bude předpokládat, že religionistika jakožto věda se bude snažit o:
– používání hodnotově neutrálních a citově nezabarvených pojmů jako „nová náboženská hnutí“ (směry),
– přiznání aktivní role členů jednajících ve většině případů dle vlastní vůle (model „konverze“),
– přísně vědecký postup (přesné citace, zdroje uvedené dle normy, dodržování určité metodologie, která je opřena o relevantní teoretickou část),
– objektivní, hodnotově neutrální vyjadřování bez snahy o simplifikaci problematiky,
– komplexní vnímání problematiky, neutrální postoj,
– primární záměr informovat a vystavit své závěry kritice a testovatelnosti.
Analýza publikací členů SSSaNNS hypotézu o anti-kultovní diskurzivitě společnosti potvrdila. Prokázala, že snahou SSSaNNS je popsání nových náboženských hnutí jako problematických a ne zcela legitimních skupin.